Podnikatelé, a především pak provozovatelé internetových obchodů, by měli zbystřit. Už 6. ledna 2023 nabývá účinnosti novela občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele, která přináší zásadní změny do podnikatelsko-spotřebitelských vztahů. V naší dvoudílné sérii článků se na tyto změny zaměříme a rozebereme praktické dopady, které novela podnikatelům přinese.

Smluvní podmínky a povinnosti podnikatele před uzavřením smlouvy

První část změn občanského zákoníku se týká informací, které je podnikatel povinen poskytnout spotřebiteli před uzavřením smlouvy. V rámci těchto změn došlo ke konkretizaci zákonných požadavků na poskytované údaje, ale i ke stanovení nových povinností a rozšíření těch současných. Jako zásadní změnu lze vnímat to, že veškeré údaje, které je prodávající povinen poskytnout spotřebiteli, jsou nově uvedeny pouze v § 1820 OZ a došlo tak odstranění zdvojené úpravy původně obsažené v ustanovení § 1811 OZ. Podle novelizovaného ustanovení musí podnikatel před uzavřením smlouvy poskytnout spotřebiteli k dispozici tyto informace:

➙ údaje o hlavních vlastnostech zboží nebo služby v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace na dálku a povaze zboží nebo služby,

➙ údaje o své totožnosti,

➙ adresu sídla a případně i provozovny, pokud se liší od adresy sídla,

➙ telefonní číslo, emailovou adresu a případně další údaje o jiném prostředku on-line komunikace, který poskytovatel využívá, avšak tento prostředek musí umožnit spotřebiteli umožnit uchovat písemnou komunikaci v textové podobě včetně data a času

➙ celkovou cenu zboží včetně všech daní, poplatků atd. a v případě, že celkovou cenu nelze stanovit, je třeba uvést způsob jejího výpočtu;

➙ cenu nákladů na dodání zboží a v případě, že tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,

➙ údaj o přizpůsobení ceny osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, byla-li cena takto přizpůsobena,

➙ způsob platby, způsob a čas dodání zboží nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností,

➙ poučení, že při odstoupení od smlouvy po výslovné žádosti spotřebitele o započetí plnění již v průběhu lhůty pro odstoupení od smlouvy musí spotřebitel poskytnout podnikateli úhradu za již provedené služby, případně za celou službu, pokud bude poskytnuta v plném rozsahu,

➙ údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách,

➙ údaj o kodexu chování, pokud se jej podnikatel zavázal dodržovat v souvislosti s některou obchodní praktikou nebo odvětvím jeho podnikání a o tom, jak lze obdržet jeho kopii,

➙ údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo má-li být závazek automaticky prodlužován,

➙ nejkratší dobu, po kterou budou trvat spotřebitelovy povinnosti ze smlouvy, má-li být smlouvou určena,

➙ údaj o povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována, a o jejích podmínkách.

Dále budou mít nově provozovatelé e-shopů, respektive všichni podnikatelé, kteří uzavírají se spotřebiteli smlouvy pomoci elektronických prostředků, povinnost uvést také informace o tom, zda bude uzavřená smlouvy uložena u podnikatele a zda k ní umožní spotřebiteli přístup, o jazycích, ve kterých lze smlouvu uzavřít, o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy a o možnostech zajištění a opravování chyb vzniklých při zadávání dat před podáním objednávky.

Zároveň pak podnikatel před odesláním objednávky musí umožnit spotřebiteli zkontrolovat a měnit údaje, které v rámci objednávky vyplnil. Provozovatelé e-shopů tedy musí technicky upravit systém svých objednávek tak, aby bylo možné před závazným odesláním objednávky zkontrolovat a měnit spotřebitelem uvedené údaje.

Důležitou změnou také je, že veškerá ujednání o obsahu smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají součástí smlouvy, ledaže by si mezi sebou strany výslovně ujednaly jiný obsah. Tato změna se bude týkat zejména různých reklamních akcí a nabídek, kdy si budou muset podnikatelé dávat větší pozor na obsah svých reklamních sdělení, respektive na to, aby se následná nabídka v celém rozsahu s reklamními a jinými propagačními sděleními shodovala.

Dochází také ke změně formy, v jaké je třeba sdělovat informace spotřebitelům. Nově zákon začíná více využívat institutu textové podoby, který má díky novele také novou definici. Forma textové podoby tak bude dodržena pouze v případě, že informace budou poskytnuty fyzicky na listině, případně na nosiči dat, který umožní adresátovi uchovat jemu určené údaje tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožní jejich reprodukci. Toto v praxi znamená, že tam, kde bude zákon nově vyžadovat textovou formu, musí dojít k předání příslušných dokumentů ve fyzické listinné podobě, nebo dojít k zaslání jejich kopie emailem, případně k jejich předání za využití trvalého nosiče dat jako je USB apod. Nově již proto tam, kde textovou formu stanoví zákon, nebude stačit zveřejnění na internetových stránkách podnikatele. Toto se bude týkat zejména VOP, které by tak měly být zákazníkům zasílány v emailu spolu s objednávkou či jinými dokumenty zprávami zasílanými spotřebiteli.

Veškeré povinné údaje pak musí podnikatel spotřebiteli předat nebo vhodným způsobem zpřístupnit v čitelné podobě. Po uzavření smlouvy vzniká podnikatelům nově povinnost vydat spotřebiteli v přiměřené době potvrzení o uzavření smlouvy, a to nejpozději v okamžiku dodání zboží nebo před tím, než začne poskytovat službu. Pokud nebyly shora uvedené údaje poskytnuty v textové formě již před uzavřením smlouvy, musí podnikatel tyto údaje v textové formě být součástí potvrzení o uzavření smlouvy. Zásadní novinkou je tedy skutečnost, že již nadále nebude stačit pouhé zveřejnění VOP na Vašich webových stránkách.

V případě, že podnikatel nesplní povinnost informovat spotřebitele o některých z uvedených skutečností, hrozí mu v souladu s novelou zákona o ochraně spotřebitele pokuta až do výše 5.000.000,- Kč. Stejná pokuta pak bude hrozit i v případě nedodržení formy předání těchto informací nebo v případě, kdy podnikatel spotřebiteli nevydá a nepředá potvrzení o uzavření smlouvy. Nově pak tato pokuta hrozí podnikateli i v případě, že spotřebiteli nepotvrdí přijetí objednávky.

Odstoupení od smlouvy

Ke změnám dochází také v případě odstoupení od smlouvy u smluv uzavíraných na dálku nebo mimo obchodí prostory podnikatele.

I po novele zůstává spotřebiteli možnost odstoupit od takto uzavřené smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů, vyjasnění přitom doznala úprava konce lhůty pro odstoupení od smlouvy, kdy došlo ke sjednocení terminologie se zbytkem občanského zákoníku. Primárním pravidlem i nadále zůstává, že odstoupit od smlouvy může spotřebitel ve stanovené lhůtě počítané ode dne uzavření smlouvy.

Vyjasnění doznala úprava ve vztahu ke kupním smlouvám, kdy se tato úprava nebude vztahovat na jakoukoliv kupní smlouvy uzavřenou se spotřebitelem, ale výhradně na smlouvy o koupi zboží. V těchto případech pak lhůta pro odstoupení od smlouvy běží ode dne převzetí zboží kupujícím nebo jím určenou osobou, nebo ode dne kdy dojde k převzetí posledního kusu zboží v případě, že spotřebitel v rámci jedné objednávky objednal více kusů zboží a tyto jsou dodávány samostatně, nebo ode dne převzetí poslední položky nebo části dodávky zboží sestávajícího  se z několika položek nebo částí, nebo ode dne převzetí první dodávky zboží v případě, že je ve smlouvě ujednání pravidelná dodávka zboží po ujednanou dobu.

Oproti původní úpravě pak dochází i k odlišnému počítání lhůt ve vztahu k odstoupení od smlouvy v případě, že spotřebitel nebude podnikatelem poučen o právu odstoupit od smlouvy. V tomto případě se bude lhůta jednoho roku pro odstoupení od smlouvy počítat ode dne uplynutí lhůty pro odstoupení, nikoliv ode dne počátku běhu lhůty.

Zároveň zákon uvolňuje pravidla pro to, jakým způsobem může spotřebitel učinit odstoupení od smlouvy. Nově totiž bude stačit, aby spotřebitel učinil jakékoliv prohlášení vůči podnikateli, z jehož obsahu bude vyplývat požadavek na odstoupení od smlouvy.

Toto ustanovení považujeme za jedno z nejvíce problematických celé novely, jelikož není zřejmé, jestli směřuje výhradně do obsahu prohlášení spotřebitele, nebo i do jeho formy. V některých článcích věnujících se této problematice můžeme již dnes najít názor, že spotřebitelé budou moci od smluv odstupovat prohlášením v jakékoliv formě, tedy i například ve zprávě na messengeru nebo pomocí chatbotů. Tento názor je však dle našeho názoru přehnaně zjednodušující a nesystémový vzhledem k obsahu novely.

Máme za to, že změna ustanovení § 1830 OZ směřuje více k tomu, že již nebudou podnikatelé moci požadovat odstoupení od smlouvy pouze prostřednictvím formuláře nebo jejich interního systému. To však neznamená, že bude zcela na spotřebiteli, aby si zvolil formu odstoupení od smlouvy. Byť nelze v tomto směru předvídat vývoj judikatury nebo praxe dozorujících orgánů, jako udržitelný se nám jeví pouze takový výklad, že jako platné odstoupení bude třeba brát projev vůle spotřebitele učiněný na kontaktních adresách fyzických i elektronických, které budou podnikatelem sděleny, nikoliv projev vůle učiněný jakýmkoliv způsobem například na sociálních sítích podnikatele.

Drobné obměny doznává také povinnost spotřebitele odeslat zboží podnikateli do čtrnácti dnů ode dne odstoupení od smlouvy. Nově bude tato povinnost spotřebitele splněna, pokud spotřebitel zboží v poslední den uvedené lhůty odešle, tedy předá osobě, která jej bude povinna doručit podnikateli.

Naopak pozitivně lze vnímat změnu v ustanovení o odpovědnosti spotřebitele, které nově předchází situacím, kdy si spotřebitel zakoupí zboží, které po 14 dnech používání vrátí prodávajícímu. V tomto případě bude mít nově podnikatel právo na úhradu částky odpovídající snížení hodnoty zboží vzniklé v důsledku nakládání se zbožím. Výjimkou bude pouze situace, kdy se bude jednat o takové nakládání, které je nutné k tomu, aby se seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. V takovém případě nárok na náhradu za snížení hodnoty nevznikne.

Změn doznaly také důvody, pro které spotřebitel nebude moci odstoupit od smlouvy. Nově tak nebude možné odstoupit od smlouvy v případě, že

➙ již došlo k poskytnutí služby v plném rozsahu, avšak pouze v případě, že spotřebitel výslovně souhlasil se započetím poskytování služby před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel poučil spotřebitele, že poskytnutím plnění zaniká právo odstoupit od smlouvy,

➙ zboží bylo vyrobeno podle požadavků spotřebitele nebo přizpůsobenou jeho osobním potřebám (v současné době se tato výjimka vztahuje pouze na případy, kdy bylo zboží na základě přání spotřebitele upraveno),

➙ zboží je dodáváno v zapečetěném obalu, které z důvodu ochrany zdraví nebo hygienických důvodů není vhodné vrátit poté, co jej spotřebitel porušil (v současné době se tato výjimka vztahovala na zboží v uzavřeném obalu, které nebylo možné vrátit z hygienických důvodů; dochází tedy k upřesnění a odstranění rozporů ve výkladu tohoto ustanovení),

➙ zvuková nebo obrazová nahrávka nebo počítačový program byly dodány v zapečetěném obalu a spotřebitel jej porušil.

Nově naopak vzniká spotřebiteli právo na odstoupení od smluv o předplatném novin, periodik a časopisů.

V případě, že by došlo k uzavření smlouvy se spotřebitelem na základě předchozí nekalé obchodní praktiky podnikatele, má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy, nebo požadovat přiměřené snížení ceny.

Porušení povinností informovat spotřebitele o jeho právech souvisejících s odstoupením od smlouvy je i nadále přestupkem dle zákona o ochraně spotřebitele, za nějž podnikateli hrozí pokuta až do výše 2.000.000,- Kč. Nově se však za přestupek považuje také nepotvrzení přijetí odstoupení od smlouvy, přičemž za tento přestupek hrozí udělení pokuty až do 5.000.000,- Kč.

Zneužívající ujednání

Novinkou, která zasáhne všechny podnikatele bez ohledu na to, zda obchodují v kamenné provozovně nebo online, je zavedení institutu zneužívajících ujednání. Nová úprava sice z části kopíruje úpravu zakázaných ujednání známou z dosavadní právní úpravy, avšak s tím rozdílem, že zakázaná zneužívající ujednání už nebudou konstruována jako tzv. vyvratitelná domněnka. V zákoně vyjmenovaná ujednání budou pak zakázána vždy.

Vyjma ujednání, která již dříve uváděl zákon jako zakázaná, jsou nově jako zneužívající zakázána ujednání, která:

➙ umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli jeho věc v případě, že neuzavře nebo nesplní závazek, aniž má spotřebitel právo na přiměřenou náhradu, pokud smlouvu neuzavře nebo závazek nesplní podnikatel,

➙ umožňují, aby si v podnikatel v případě, že ze své vůle ukončí závazek, ponechal peněžitá plnění uhrazená za plnění, které dosud neposkytl,

➙ automaticky prodlužují závazek, je-li konec lhůty pro odmítnutí prodloužení nepřiměřeně vzdálen dni, kdy má k prodloužení dojít,

➙ umožňují podnikateli určovat, zda je zboží nebo služba v souladu se smlouvou, nebo mu svěřují výlučné právo vykládat kterékoli smluvní ujednání,

➙ omezují povinnosti podnikatele, k nimž ho zavázali jeho zástupci, nebo je podmiňují dodržením zvláštní náležitosti,

➙ ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci,

➙ vylučují nebo omezují právo spotřebitele podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek, omezují důkazní prostředky, které má spotřebitel k dispozici, nebo ukládají spotřebiteli povinnost prokázat skutečnosti, které by podle zákona měl prokázat podnikatel,

➙ zavazují spotřebitele splnit povinnost vůči podnikateli, i když podnikatel povinnost vůči spotřebiteli nesplní, nebo

➙ umožňují podnikateli postoupit smlouvu, může-li to vést ke zhoršení postavení spotřebitele.

Z kategorického zákazu pak existují tři výjimky, kterými bude možné prokázat, že se nejedná o zneužívající ujednání. Jedná se o ustanovení, která:

➙ zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby,

➙ odkládají určení ceny až na dobu plnění, nebo

➙ vylučují nebo omezují právo spotřebitele vůči podnikateli v případě nesplnění povinnosti ze strany podnikatele, včetně možnosti započtení pohledávky spotřebitele proti pohledávce podnikatele.

Ke zneužívajícím ustanovením nebude ze zákona přihlíženo s výjimkou, pakliže se jich nedovolá sám spotřebitel.

Zásadní novinkou je ve vztahu k zneužívajícím ujednáním také přístup orgánu státní správy zavedený novelou zákona o ochraně spotřebitele. V případě, že takové ujednání bude obsaženo ve smlouvě uzavírané se spotřebitelem, hrozí nově podnikateli udělení pokuty až do výše 5.000.000 Kč. Za současné úpravy tento veřejnoprávní postih neexistoval a jediné, co podnikateli hrozilo, byla neúčinnost takového ujednání. Zde je třeba zdůraznit, že se jedná o veškerá smluvní ujednání, a tedy i ujednání obsažená ve VOP.

Před účinností novely je tak třeba provést kompletní revizi smluv a VOP a odstranit veškerá ustanovení, která by mohla být považována za zneužívající.

Reklamace a vadné plnění

Značné změny pak doznaly také nároky kupujících z vadného plnění. V prvé řadě je třeba konstatovat, že dle našeho názoru nová úprava po takřka devíti letech účinnosti (nového) občanského zákoníku definitivně odstranila rozpory ohledně toho, zdali se jedná o úpravu odpovědnosti za vady, nebo zákonné záruky za jakost. S novou úpravu je zřejmé, že se skutečně jedná výhradně o odpovědnost za vady, a to takové vady na věci, které na věci existovaly v době jejího převzetí.

S ohledem na změnu v pojetí odpovědnosti za vady dojde také ke změně toho, za co prodávající kupujícímu odpovídá. Prodávající pak bude odpovídat za to, že prodávané zboží bude splňovat všechny níže uvedené požadavky a v případě, že nebude, bude za tyto vady odpovídat. V budoucnu tak bude prodávající odpovídat za to, že:

➙ dodaná věc odpovídá ujednanému popisu, druhu, množství, jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a případně i jiným ujednaným vlastnostem, respektive vlastnostem, které prodávající uvedené v nabídce nebo popisu produktu,

➙ věc je vhodná k účelu, pro který ji kupující kupuje a s nímž prodávající souhlasí,

➙ je věc dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu na montáž a instalaci,

➙ je věc vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví,

➙ věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením,

➙ věc odpovídá jakostí nebo provedení vzorku nebo předloze, které prodávající kupujícímu před uzavřením smlouvy poskytl.

Toto nové pojetí ovšem přináší pro podnikatele i zpřísnění, jelikož s účinností novely se u veškerých vad, které se na věci objeví do jednoho roku od jejího převzetí, bude předpokládat, že na věci byly již v době převzetí a bude tedy na prodávajícím, aby případně prokázal, že tomu tak nebylo. Dosud se takto posuzovaly pouze vady, které se na věci vyskytly do šesti měsíců od převzetí. Lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění pak v případě vytknutí vady neběží od okamžiku, kdy nebylo možné věc užívat, a nikoliv až od zahájení reklamačního řízení.

Toto ustanovení v kombinaci s dalšími níže uvedenými změnami bude v praxi značně problematické, jelikož jím dochází k prodloužení zákonné dvouleté lhůty o dobu, kterou dle našeho názoru nebude pro podnikatele možné v praxi spolehlivě určit. Může se tak stát, že podnikatel bude odpovídat za vady i po více než zákonem stanovené dva roky.

Změnou spíše technického ražení je změna doby, po kterou prodávající odpovídá za vady věci z 24 měsíců na dva roky od převzetí, přičemž tuto lhůtu nelze v případě nového zboží zkrátit. Oproti současné úpravě pak dochází k posílení pozice kupujícího v rámci reklamací, když kupující již nadále nemusí vytknout vady bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit. Je tedy na kupujícím, kdy vadu uplatní. Jedinou výjimku z odpovědnosti prodávajícího za vady pak tvoří situace, kdy kupující vadu sám způsobí.

Tuto změnu v kombinaci se shora uvedenou změnou ve stavění lhůty pro uplatnění reklamace, kdy tato lhůta neběží po dobu, kdy nebylo možné věc užívat, a nikoliv od zahájení reklamačního řízení, považujeme za potenciálně problematickou. Pokud nebude mít spotřebitel povinnost vytknout vadu okamžitě, může v případě poruchy věci uplatnit reklamaci třeba za několik měsíců poté, co se projeví. Běh reklamační lhůty se však staví od okamžiku, kdy došlo k rozbití věci. Reálně se tak reklamační doba neprodlouží pouze o dobu, kterou věc stráví na reklamaci u prodávajícího, ale o celou dobu její nefunkčnosti, tedy klidně i o několik měsíců, po které kupující vadu nevytkne. Zde vidíme prostor pro judikaturní korekci uvedeného ustanovení, neboť zcela neomezená lhůta pro uplatnění vad u prodávajícího svádí ke zneužívání a nedůvodnému poškozování práv prodávajících.

Práva z vadného plnění

Novinky pak novela zákona přináší také ve vztahu k nárokům, které může v případě vadného plnění spotřebitel uplatnit. Na tyto nároky se již neužije obecná úprava kupní smlouvy, ale speciální úprava obsažená v ustanoveních § 2158-2174 OZ, která navíc využití obecné úpravy z větší části vylučují. Nově se tak již nebude rozlišovat mezi vadou podstatnou nebo nepodstatnou, ale posloupnost a podmínky uplatnění nároků budou pro všechny vady shodné.

Spotřebitel se primárně bude moci domáhat odstranění vady, přičemž bude moci zvolit mezi dodáním nové věci a opravou současné věci. Zvolený způsob odstranění vady však nesmí být nemožný nebo oproti druhému způsobu nepřiměřeně nákladný, přičemž o přiměřenosti se bude rozhodovat na základě významu vady, hodnoty věci bez vady a zdali lze druhý způsob odstranění uplatnit bez značných obtíží pro kupujícího. Pokud by se ukázalo, že odstranění zvoleným způsobem je nemožné nebo nepřiměřeně nákladné dle popsaných kritérií, může prodávající odmítnout vadu odstranit.

V případě odstranění vady je pak prodávající povinen odstranit v přiměřené době takovým způsobem, který nezpůsobí kupujícímu značné obtíže. Veškeré náklady s odstraněním vady pak nese prodávající. V případě, že si kupující věc po odstranění vady nepřevezme v přiměřené době, může prodávající požadovat náhradu za uskladnění věci.

Dalším nárokem z vadného plnění je přiměřená sleva nebo odstoupení od smlouvy. Tyto však lze nově uplatňovat pouze v případě, že prodávající odmítne odstranit vadu nebo jí neodstraní v přiměřené době a na své náklady, nebo pokud se vada projeví opakovaně, nebo pokud je vada podstatným porušením smlouvy, nebo pokud je z prohlášení prodávajícího zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží kupujícího. Zákona pak nově přináší i způsob stanovení přiměřené slevy, přičemž přiměřená bude sleva odpovídající rozdílu hodnoty věci bezvadné a hodnoty věci, kterou kupující obdržel. Kupující pak nebude moci odstoupit od smlouvy, pokud bude vada věci nevýznamná, přičemž to, jestli se jedná o významnou vadu, bude muset v případě sporu prokázat kupující.

Kupující bude mít stále povinnost vytknout vady u prodávajícího, leda že prodávající určí k opravě jinou osobu a tato osoba bude sídlit v místě blíže bydlišti kupujícího. V takovém případě může kupující vytknout vady i osoby určené k opravě.

Pozitivní novinkou pro prodávající je zavedení tzv. práva postihu. V případě, že prodávající prodává věc dodanou mu třetí osobou, náleží konečnému prodejci v případě uplatnění práv z vadného plnění kupujícímu náhrada od toho, kdo mu věc prodal.

Povinnost dodat zboží do 30 dnů

V případě, že nebude mezi stranami sjednáno datum doručení, je prodávající povinen kupujícímu věc odevzdat do třiceti dnů. Zde je třeba dát pozor na skutečnost, že odevzdáním se v případě dopravy zboží myslí faktické předání spotřebiteli nebo jím určené osobě. Včasné nedodání zboží ze strany prodávajícího pak může být nově považováno za důvod pro odstoupení od kupní smlouvy, pokud prodávající zboží nedodá ani v přiměřené náhradní lhůtě poskytnuté kupujícím. Právo odstoupit od smlouvy vzniká také v případě, že kupující sdělí prodávajícímu, že dodání v určitý čas je nezbytné. Pokud tedy například kupující uvede v poznámce k objednávce uvede, že vyžaduje dodání do určitého dne, a prodávající zboží do tohoto data nedoručí, je kupující oprávněn odstoupit od smlouvy.

Nedodání zboží ve sjednaném termínu nebo nejpozději do třiceti dnů, pokud není termín sjednán, je nově dle zákona o ochraně spotřebitelů přestupkem, za který hrozí podnikateli pokuta až do výše 5.000.000 Kč.

Zboží ve slevě

V rámci úpravy zákona o ochraně spotřebitele mají prodávající v případě prodeje zboží ve slevě nově povinnost informovat kupující o tom, za jakou nejnižší cenu zboží nabízel v době 30 dnů před poskytnutím slev. Za porušení této povinnosti pak prodávajícímu hrozí uložení pokuty až do výše 5.000.000,- Kč. Neuvedení této ceny je pak dle zákona považováno za nekalou obchodní praktiku. Spotřebiteli tak vzniká právo odstoupit od smlouvy uzavřené s podnikatelem na základě jeho nekalé praktiky, přičemž k tomuto je spotřebiteli poskytnuta lhůta 90 dnů ode dne uzavření smlouvy.

Účinnost novely a přechodná ustanovení

Veškeré změny, jimiž jsme se v tomto článku zabývali, přináší zákon č. 374/2022 Sb. ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Dle čl. 5 novelizačního zákona nabývá novela účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení, přičemž vyhlášením se myslí zveřejnění ve sbírce zákonů. Zákon tak nabude účinnosti až dne 6. ledna 2023.

Ve čl. 4 pak novelizační zákon stanoví, že veškeré právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva povinnosti z nich vzniklé se řídí dle úpravy platné v době jejich uzavření. Toto pravidlo se pak vztahuje také na práva a povinnosti z porušení smluv, tedy i na práva z vadného plnění. Jedinou výjimkou jsou smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo služeb digitálního obsahu, u kterých v případě, že dojde k poskytnutí digitálního obsahu po účinnosti novely, platí, že se budou řídit zákonem v novém znění. 

V současné době tak podnikatelé nemusí urychleně měnit obchodní podmínky, aby do nich ještě před Vánoci zahrnuli veškeré změny, a učit se nové postupy s tím spojené v době největšího shonu. Pokud navíc takovou změnu obchodních podmínek ještě před účinností novely provedou, budou se jimi muset řídit do té míry, do které se bude jednat o výhodnější úpravu pro spotřebitele, která nebude odporovat současné úpravě. V případných sporech tak bude v důsledku předčasné změny VOP docházet ke kumulaci staré a nové právní úpravy, což by nevyhnutelně vedlo ke zhoršení postavení podnikatelů.

Závěr

V tomto článku jsme Vám přinesli náhled do změn, které čekají podnikatele zaměřující se na prodej zboží a služeb spotřebitelům a také podnikatele v on-line prostředí. Za nejzásadnější změnu lze považovat povinnost podnikatele potvrzovat veškeré kroky spotřebitele a zároveň poskytovat spotřebiteli veškeré informace v takové podobě, aby si je mohl dle svého uvážení uchovávat. Tímto de facto končí éra pouhých odkazů na VOP a další dokumenty, které se nacházely na stránkách podnikatele.

Za pozitivní změnu je možno považovat odstranění rozporů v právní úpravě odpovědnosti za vady zboží. Zároveň však úprava vytváří problémy nové, a to zejména odstraněním povinnosti kupujícího vytknout vady bez zbytečného odkladu nebo stavěním běhu lhůtu pro uplatnění vad.

Nová úprava přináší změnu a zpřehlednění některých dosavadních nejasností. Zároveň se však jedná o rozsáhlou změnu, které bude třeba přizpůsobit dosavadní vnitřní postupy a smluvní dokumentaci. I s přihlédnutím k vysokým potenciálním postihům ze strany správních orgánů je vhodné zajistit, aby vše odpovídalo novým zákonným požadavkům.

Pokud si nevíte rady s nastavením vašich interních postupů, reklamačních řádů a smluvních podmínek, či se chcete ujistit, že u Vás bude vše fungovat v souladu s novelizovanou úpravou, neváhejte se nás obrátit s Vašimi dotazy na emailové adrese office@kgpartners.cz.