Už to bude takřka 10 let od počátku prací na novém trestním řádu. V průběhu rekodifikace zákona č. 141/1961 Sb. se však až donedávna žádné průlomové práce neuskutečnily. Hlavním důvodem byly několikačetné změny ve složení odborných komisí i jejich vedení, jakož i určitá nechuť se do takto rozsáhlého projektu vůbec pouštět. S nástupem vlády Petra Fialy však dochází k mírnému posunu vpřed.

Vývoj legislativních prací

Novou hlavou rekodifikačního celku se začátkem roku 2019 stal doktor Jiří Říha, soudce Nejvyššího soudu. Za účelem seznání veřejnosti a odborníků z akademické půdy s pracemi na novém trestním řádu byly na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zřízeny takzvané ,,rekodifikační čtvrtky“. Ty měly fungovat jako debatní semináře týkající se témat stěžejních změn v připravované verzi trestního řádu. Právě z rukou vedoucího prací na trestním řádu byla předložena pracovní verze nového paragrafového znění za účelem veřejné diskuze.

V dubnu 2023 proběhlo zasedání ústavněprávních výborů Senátu a Poslanecké sněmovny v Kroměříži. Jeho účastníci dospěli k názoru, že dosavadní práce jsou nedostatečné z důvodu absence jakýchkoliv znatelných reforem. Další ránou pro tým doktora Říhy byl i příklon představitelů ústavněprávních celků k novelizaci trestního řádu postupně v podobě dílčích novel a prováděcích předpisů (tedy nikoli jednou komplexní novelou). Podle doktora Říhy je však tato metoda nevhodná, jelikož v praxi bude způsobovat potíže při aplikaci.

K věci se v květnu 2023 vyjádřil ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který konstatoval, že by bylo sice velmi přínosné sepsat nový trestní řád, nicméně to pokládá za nereálné, zejména kvůli rozporuplným názorům v Poslanecké sněmovně. I podle něj by se měl výbor přiklonit spíše k taktice vícečetných novelizací starého řádu, neboť to je způsob, kterým lze vyřešit alespoň ty největší problémy, které ve společnosti zastaralý trestní řád momentálně způsobuje.

Navrhované změny

Co se jednotlivých změn týče, jedná se o poměrně komplexní problematiku. Novelizace má za cíl řešit především délku jednotlivých soudních sporů, nedostatek dovolacích důvodů a problematiku žalob ze strany státního zastupitelství. Změnit by se však měla i samotná systematika celého zákona.

Takzvaný „soudní ping pong“, kdy si soudy první instance a soudy odvolací tam a zpět vrací jednotlivé případy a jejich délka se tak značně prodlužuje, by mohla omezit změna současného apelačního principu v rámci odvolání. Možnosti dovolání budou pro strany řízení rozšířeny, naopak zmizí možnost stížnosti pro porušení zákona.

Co se role státního zastupitelství týče, v rámci novelizace by mělo dojít ke zvýšení důkazní povinnosti na straně obžaloby. Jednotlivé případy totiž často končí před soudem neoprávněně či předčasně a bez dostatečně shromážděného důkazního materiálu. Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže je tomu tak proto, že státní zástupci raději podají nekvalitní a dostatečně nepodloženou obžalobu, než aby museli nejvyššímu státnímu zastupitelství zdůvodňovat svoje kroky. V budoucnu by se tak pro státní zástupce měla zvýšit odpovědnost v podobě posílení zásady oportunity.

Určité změny by však měly mít dopad i na advokátní komoru. Změnit by se totiž měly kupříkladu podmínky při prohlídkách prostor, ve kterých je vykonávána advokacie. Namísto dosavadního řešení, kdy o tom, zda jednotlivé materiály podléhají advokátní mlčenlivosti rozhoduje Česká advokátní komora, by napříště měl rozhodovat soudce. To je však postup, který zásadním způsobem narušuje advokátní mlčenlivost, neboť by mohl vést i k tomu, že si orgány činné v trestním řízení budou „chodit pro důkazy k advokátům“.

Dočkáme se novely?

Rekodifikace zastaralého trestního řádu je v mnoha ohledech potřeba. Aktuálně to však vypadá, že se komplexní novely v brzké době nedočkáme. Spíše nás čeká řada dílčích novelizací, které přispějí ještě větší fragmentaci již tak roztříštěného trestního řádu.

Lukáš Tláskal
právník