O co v případu šlo

Paní Marie měla dceru, syna a rodinný dům. Jak čas plynul, přibyla jí k tomu bohužel také jedná méně šťastná záležitost – neurodegenerativní onemocnění mozku (Alzheimerova choroba). I přes to však dožila v relativním poklidu. Když před třemi lety zemřela, bylo jí 87 let.

Poklid se v rodinné drama proměnil teprve po zahájení dědického řízení. Syn paní Marie ke svému obrovskému překvapení zjistil, že paní Marie necelé dva roky před svým úmrtím sepsala závěť, ve které celý rodinný dům odkázala výlučně a pouze své dceři. Dcera oproti tomu překvapena nebyla, neboť sama s maminkou v té době notáře navštívila a byla sepisu závěti přítomna. Prý si to tak maminka na sklonku života přála, neboť ke své dceři měla odjakživa tak trochu blíž.

S tím se však syn nebyl ochoten smířit. Paní Marie byla podle jeho názoru v posledních letech vážně nemocná a těžko tak byla schopná o něčem tak důležitém sama rozhodovat. Závěť proto považoval za neplatnou.

Jaké důsledky má duševní porucha jednajícího

Jednání učiněná v duševní poruše řeší § 581 občanského zákoníku. V něm se mimo jiné dozvíme, že není-li osoba v důsledku duševní poruchy schopná právně jednat, je toto její jednání neplatné. Je tomu tak proto, že duševní choroba negativně ovlivňuje schopnost nemocného rozhodovat se, domýšlet důsledky svého jednání, pochopit vůbec co činí, případně jej může činit snáze ovlivnitelným, či dokonce vše uvedené současně.

Není nezbytné, aby volní a rozhodovací schopnosti jednajícího zcela vymizely, nýbrž postačí, jsou-li v důsledku nemoci podstatným způsobem ovlivněny. Nevyžaduje se přitom, aby byla dříve či následně jakkoli omezena svéprávnost jednajícího – to má zase jiné právní následky.

Jak jsme postupovali

Poté, co mě syn paní Marie seznámil s problémem, jsme vznesli oficiální námitku neplatnosti závěti. Vzhledem k tomu, že takto významnou záležitost nebyl notář projednávající dědictví schopen sám posoudit, odkázal nás k soudu. V podané žalobě jsme poukázali na lékařské zprávy zůstavitelky a navrhli vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví.

Dcera paní Marie s tvrzením svého bratra o neplatnosti závěti tvrdě nesouhlasila. Dle jejího názoru byla paní Marie až do své smrti v dobré mentální kondici. Čas od času sice zapomínala, ale to se někdy starším lidem stává. O sepsání závěti údajně paní Marie mluvila opakovaně a rodinným domem chtěla odměnit svoji dceru za to, že se o ní na sklonku života více zajímala.

Posouzení duševního stavu zůstavitele je po odborné stránce tak složité, že se soud neobejde bez vypracování znaleckého posudku. Ten také soud v souladu s judikaturou zadal.

Znalec při zpracování vyšel především ze soudobé lékařské dokumentace. Z ní vyplynulo, že paní Marie skutečně trpěla Alzheimerovou chorobou ve středně těžkém stádiu. Nemoc se v průběhu let neustále zhoršovala a znalec tak dospěl k závěru, že v době podpisu závěti byla paní Marie chorobou stižena natolik, že již nebyla schopna závěť informovaně a s vlastním svobodným rozmyslem sepsat. Tyto své závěry pak znalec potvrdil a vysvětlil i při svém výslechu před soudem.

Pro soud byl následně při rozhodování znalecký posudek alfou i omegou. Vzhledem k tomu, že závěry znalce posoudil jako odůvodněné, věrohodné a podložené a jeho posudek byl formálně bezchybný,  dospěl soud k závěru, že závěť paní Marie je skutečně neplatná a sourozenci budou dědit na základě zákonné posloupnosti, tedy v tomto případě rovným dílem.

Debriefing

Podobné situace se nezřídka kdy stávají nejen v rámci rodiny. Není to tak dávno, kdy před soudem stanula organizovaná skupina podvodníků, kteří se zaměřovali právě na seniory, které připravili doslova i o střechu nad hlavou.

Zpětně nahlíženo bych tak klientům doporučil hlavně nepodcenit prevenci a o své blízké se pravidelně zajímat. Máte-li podezření, že by někdo z nich mohl vlivem stáří či nemoci více tíhnout k neuváženým rozhodnutím, můžete zvážit některá podpůrná právní opatření (podpůrce, opatrovník apod.). Pokud už k nějakému problému dojde, vyhledejte konzultaci s odborníkem raději dříve než později.